Zpátky ke kořenům! Se sazeničkou a se srdcem na dlani.
Podmanivé přemítání nad dějinami a smyslem zahrad, zahradničení i zahrádkaření pohladí na duši každého, kdo neváhá v tichém usebrání plít, rýt, zalévat nebo se jen užasle kochat. Původně ryze anglickou zálibu, díky níž ostrovní národ zvelebil prostor kolem sebe v obecném zájmu, vnímá však Livelyová dalece nad rámec země, kde zahradou stále disponuje 89 % domácností a kde péče o ni přerostla v dámský sport vyznačující se náruživou soutěživostí. Držitelka Bookerovy ceny, která pro něj rovněž horuje, čile dokládá, nakolik tento výmluvný kvetoucí prostor vábil světoznámé malíře i její kolegy literáty, autora Zahradníkova roku Karla Čapka nevyjímaje. Z rozjímání v duchu tradičně vybroušené britské esejistiky ale vedle očekávaného humoru vyvěrá i cosi hlubšího o směřování lidské touhy. Jakpak by ne. Člověk – zrozený podle Bible i podle evoluce v zahradě – prací v ní nejspíš hledá ztracený ráj. A bezpochyby tím vzdoruje smrtelnosti, neboť zas a znovu v rytmu přírody koná tak, aby po sobě v moři času zanechal něco krásného.
