Bran: Le Carnet Noir - CD

Čtyři roky od vydání posledního řadového alba An delienn, nepočítáme-li živou nahrávku En concert, vydává skupina Bran nové CD Le carnet noir, které přináší opět hudbu keltské Bretaně – tradiční tance a písně s mystickým nádechem, ovlivněné starými bretaňskými legendami, dobrodružstvím, melancholií a průzračností zpěvů moře. Skladby na albu Le carnet noir (česky „černý zápisník") lze rozdělit do tří skupin. První tvoří osobité úpravy lidových písní v bretonštině – úvodní píseň Marzhin Foll pojednává o kouzelníku Merlinovi poněkud netradičně jako o antihrdinovi, Alanem Stivellem proslavený popěvek Tri martolod skupina nahrála jako dárek svým fanouškům poté, co jej několik let odmítala jako odrhovačku vůbec hrát, a originální úprava bretonské vánoční písně (s fenomenálním pěveckým výkonem nového frontmana skupiny Roberta Fischmanna) Pe trouz war an douar reaguje s nadsázkou na množící se dotazy, zda Bretonci mají také koledy. Další oblast představují písně ve francouzštině: mrazivá balada z Normandie Quand je menai mes chevaux boire, až pop-jazzově laděná úprava písně La jument de Michao, v níž si ale kapela stále zachovává svůj originální akustický zvuk, na Bran překvapivě durová a veselá píseň Lundi mardi o vilném ševci a konečně lehce erotická Le phare, zhudebňující dvojsmyslnou báseň bretonského prokletého básníka Tristana Corbiera. Album doplňují instrumentální skladby, z nichž kromě tradičního tance Laridée-gavotte pocházejí všechny z autorské dílny členů skupiny – od dnes již bývalého zpěváka a zakladatele skupiny Davida Pajota, od akordeonisty Tomáš Görtlera a především od kytaristy a producenta desky Vojtěcha Jindry. Jde o skladbu An dro, napsanou, jak název napovídá, na rytmickém základě snad nejrozšířenější bretonské taneční formy, dále o titulní valčík Le carnet noir, připomínající trochu filmovou hudbu Yanna Tiersena, a o závěrečný opus La croisée, v němž náhle zazní Pajotův hlas až zámoří, kam se tento „otec zakladatel" natrvalo přestěhoval po vydání alba En concert. Právě jeho černý zápisník, le carnet noir, do kterého si zpěvák na cestách zapisoval melodie, dal název celému albu a určil podobu obalu, který je stylizován do starého odřeného sešitu se zažloutlými stránkami. Do něj tak Bran symbolicky zapsal další kapitolu své historie a dokázal více než svou životaschopnost i po Pajotově odchodu.