Písničkář Karel Vepřek vydal celou řadu alb, přesto tohle je trochu výjimečné. Obsahuje totiž většinu textů básníka Ivana Martina Jirouse (s několika výjimkami: dvakrát text Sváti Karáska a po jednom od Bohuslava Reynka a Velryby Paula Forteho). Typické „folkařství“ je poněkud „rozbito“ produkcí Tomáše Vtípila, který velmi citlivě dodal celou řadu nástrojů, včetně trubky, houslí či hammondek a výsledkem je pestré album, které přitom neztratilo na osobitosti Vepřekovy interpretace a Jirousových básní. Tomáš najal i výtečného bubeníka Eliu Monettiho, kterého „naučil“ ne-bubnovat podle ne-bubeníků Pozdravpámbu… to prý bylo na celém nahrávání nejtěžší, uchopit ten ne-rytmus. Album zdobí ilustrace Magorovy dcery Marty, titulní obrázek představuje vnitřek stodoly statku v Protředním Vydří, místo mnoha nezapomenutelných koncertů…
